Volný čas
RSS FeedRegion: Semilsko
Perličkové ozdoby z Poniklé
Slavná ponikelská „skleněnka“! Malá fabrička původně pana Horny při silnici na Jestřabí dávala práci desítkám horáků a učinila z jedné z nejrázovitějších krkonošských vsí metropoli českého perlařského řemesla.
Poslední majitel, jeden z našich nejmladších perlařů, vede svou firmu důsledně ve stopách předků a jejich tradic; díky tomu je skleněnka poslední manufakturou svého druhu na světě. Výuční perlařský list nikdy neexistoval, učil se jeden od druhého – syn od otce, vnuk od děda – ale od samého počátku šlo o řemeslo umělecké.
Za čas skoro v každé ponikelské chalupě stál vedle tkalcovského stavu i perlařský stůl. Nejen foukat, ale také stříbřit se šikovní horáci naučili, když místo černých perlí přišla „tříberná“ móda. Nakonec si Jan Hajna začal sám dělat i formy a jeho syn Jindřich dokonce získal povolení na jejich výrobu.
Roku 1901 přišel z Jablonecka do Poniklé Stanislav Horna - Do pěti let je zapsána v jilemnickém rejstříku živností jeho „Výroba skleněných perlí a obchod jimi“, za rok přidává ještě pasířství a dokončuje stavbu svého domu, v jehož přízemí vybudoval dílny. Pořizuje nové formy, modernizuje i dílničky zaměstnanců po chalupách a stříbření zavádí výhradně v provozech onoho domu čp. 241. „U Hornů“ se tu říká jako kdysi a výroba tu běží nepřetržitě až dodnes.
To až zámečník Josef Picek z Josefova Dolu vymyslel někdy v 70. letech 19. století onen foukací strojek, který umí řádku docela stejných perlí na jeden ráz. A nejen to. Vyměnitelné formy nejrůznějších tvarů a velikostí umožnily vyrobit i množství různých typů skleněných „perlí“. Tak vznikla i „rauta“ – řádka perliček s drobnými ploškami, které se třpytí jako broušené. Odtud i dnešní název ponikelské skleněnky – firma Rautis.
Stejně jako původní postup výroby, zůstal vzácně zachován i tradiční způsob její organizace. Domácí prací zůstalo foukání, řez perlí i montáž ozdob.
Bez nadsázky po celém světě dnes znají vánoční ozdoby z Poniklé. Zdejší lehoučké perličky ale tradičně také zdobily a dodnes zdobí lidové kroje, a to nejen u nás, ale dokonce až v Jižní Americe. Není divu, že poslední perlařská manufaktura na světě má náležet do seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Skleněnka je otevřena návštěvnickým prohlídkám a jistým unikátem je kreativní dílna pro veřejnost, kde je možné naučit se základy montáže ozdob.
GPS: 50.66230250186234, 15.46524504720654
Vybrali jsme pro Vás